Březen 2018

MŮJ DEN NA TALÍŘI | 1 Lívance, brokolicová polévka ♥

20. března 2018 v 17:56 | Nikola |  KROK ZA KROKEM
Ahoj, zdravím Tě ! ♥
Přemýšlela jsem nad tímhle konceptem dlouho, u jednoho článku jsem nezávazně vytvořila anketu a je o to docela zájem, vyzkoušíme to :) Ještě jsem se nikde nezmiňovala ale mám za sebou taky trošku delší cestu hubnutím, držením diet apod... O tom se s vámi rozkecáme v jiném článku. Ale dnes bych vás chtěla provést receptama a jídlem co jsem přes den měla. Nepočítám, nevážím. Stačí bejt jenom spokojená a dobře naladěná. Vyměnit sladké šťávy za vodu, kávu bez cukru a mléka. Více pohybu a věřte mi, všechno jde samo :)


BYDLÍM SAMA, DOKÁZALA JSEM TO !

13. března 2018 v 23:36 | Nikola |  DENÍK
ČAU!
Věř mi nebo ne, kdyby mi někdo půl roku zpátky řekl, hele budeš bydlet sama. Budeš každý den žehlit, prát, vařit si, uklízet. Nevěřila bych ti. Ale opak se stal pravdou. V minulém článku jsem se tu dost vysrdíčkovala. Naši s tím měli hodně velký problém. Máma tolik ne, ale táta.. přece jeho malá holčička ( ve 22ti letech ) nebude bydlet někde sama ( tak 10 minut cesty od nich ) - to by byla katastrofa. I tak jsem se nedala, jeden den jim to řekla, druhý den sbalila věci a třetí den bydlela sama. Ono když nad tím tak přemýšlím tak to vážně tak bylo. 85.gif image by Salisko


Teď tu tak sedím u svého nového jídelního stolu a přemýšlím jak je mi fajn a jak jsem to vlastně dokázala. Všechno nejde hned, to jsem zjistila a docela rychle jsem se zde probral do reality. Když jsem se nastěhovala do své 1+1 měla jsem zde jenom postel, skříň, pračku a ledničku. Nic víc, nic míň. První den jsem si jela nakoupit potraviny, něco málo hygienu a prostředky na uklízení. Koho by napadlo samozřejmě večer, když jsem si udělala večeři, že nemám ani ten pitomej talíř ze kterého budu jíst. Nenechala jsem zastrašit a vytáhla jsem hned krabičky na jídlo co jsem tu měla a jedla z plastové krabičky, plastovou vidličkou. Hahá, myslela jsem si, že mám vyhráno. Puf, zapomněla jsem koupit toaleťák. Jistil to soused, neříkám, že mi nebylo trapně, ale opravdu jsem tu neměla ani papírové kapesníčky, vůbec nic.
Po několika dnech jsem se začala dávat do kupy. Jak už jsem psala, mám nový jídelní stůl, skříňku pod umyvadlo, nad pračku. Jsem taková co potřebuje strašně moc úložného prostoru. YES ! Pepco to na některé doplňky jistí. Koupelna je do mintové barvy, kuchyň s jídelnou do purpurové a moje krásná ložnice do zelena. Myslím si, že kdybych měla o jedné místnosti říct, že je OPRAVDU kompletně hotová - tak to bude koupelna .
Chci vymalovat, pořídit si novou skříň - která se mi díky stěhování tak trochu rozpadá. Čím chci tímhle článkem docílit. Vlastně to nebude moudro dne. Ale opravdu všechno nejde hned, bydlím tu již 3tím měsíc a snažím se dát si to tu do kupy. Není to žádná legrace, pořád něco.
Všude bordel.. každou chvíli uklízet, myslela jsem si, že jsem mamince doma pomáhala jak jen to šlo. Ba ne, respekt ke všem ženským co doma zvládají svojí domácnost tak, aby bylo navařeno, naklizeno. Já jsem tu sama a zvládám to ... no v rámci možností budeme říkat tomu, že to zvládám (Nebudu se koukat směrem ke svému odpadkovému koši, který tak trochu přetýká.. )
Teď mě moji milí, drazí omluvte. Doprala mi pračka, a někdo tu svojí prdýlku musí zvednout a jít to prádlo pověsit. Báj ♥